FAQ

1. Jak probíhá první setkání?

První setkání je především příležitostí, abychom se poznali a společně se podívali na to, s čím přicházíte. Můžete mi říct, co Vás přivedlo, co se ve Vašem životě právě děje nebo co byste si přáli, aby bylo jinak. Nemusíte přitom mít všechno předem promyšlené ani přesně vědět, na čem chcete pracovat.

Někdy člověk přichází s konkrétní situací nebo otázkou, jindy spíše s pocitem, že se něco dlouhodobě nedaří, že je toho příliš nebo že se v něčem nemůže posunout. I když se Vám těžko hledají slova nebo sami úplně nevíte, kde začít, je to v pořádku. Můžeme začít právě tam, kde se v tuto chvíli nacházíte.

Během prvního setkání budeme společně postupně zjišťovat, co je pro Vás důležité a čemu má smysl věnovat pozornost. Budeme se také bavit o tom, co od terapie očekáváte a jak by naše spolupráce mohla vypadat. Je pro mě důležité, abyste se v ní cítili dobře a aby Vám dávala smysl.

První setkání nemusí přinést všechna vysvětlení ani jasný plán. Je spíše prvním krokem k tomu, abychom společně lépe porozuměli tomu, co právě prožíváte, a mohli postupně hledat cestu, která bude vyhovovat právě Vám.

Na první setkání se nemusíte nijak připravovat. Přijďte jak jste :)

2. Co znamená psychoterapeut ve výcviku?

Akreditovaný psychoterapeutický výcvik je dlouhodobý proces, který trvá několik let. Nejde pouze o studium psychoterapeutických směrů a teorií, ale také o vlastní zkušenost, praktický nácvik, práci s klienty a pravidelnou supervizi. Právě díky tomu je možné postupně propojovat to, co se člověk učí, s reálnou terapeutickou praxí a vlastní zkušeností.

Jsem frekventantkou psychoterapeutického výcviku v Narratio institutu. To znamená, že se psychoterapeutické práci věnuji průběžně a zároveň mám stále možnost své zkušenosti, otázky a práci s klienty konzultovat a dále rozvíjet v rámci supervize a výcviku.

Vnímám jako důležité, že psychoterapie není něco, co se člověk naučí během krátkého kurzu. Je to obor, ve kterém je potřeba postupně získávat zkušenosti, učit se vnímat různé souvislosti a zároveň si zachovávat otevřenost a pokoru k tomu, že každý člověk je jiný.

To, že jsem ve výcviku, proto vnímám jako přirozenou součást své profesní cesty. Znamená to pro mě nejen průběžné vzdělávání, ale také možnost svou práci pravidelně reflektovat, získávat zpětnou vazbu a dál se v ní rozvíjet. Do každého setkání tak přináším nejen své dosavadní zkušenosti, ale také ochotu stále se učit a svou práci zdokonalovat.

3. Jaký je rozdíl mezi psychiatrem, psychologem a psychoterapeutem?

Psychiatr, psycholog a psychoterapeut jsou tři různé profese, které se mohou v péči o duševní zdraví vzájemně doplňovat. Každý z nich má jiné vzdělání, zaměření a možnosti, jak člověku pomoci.

Psychiatr je lékař, který vystudoval medicínu a následně se specializuje na psychiatrii. Zabývá se především diagnostikou a léčbou duševních onemocnění. Může například doporučit nebo předepsat léky a sledovat jejich účinek. Psychiatrická péče může být důležitou součástí léčby, zejména pokud jsou psychické obtíže výraznější nebo dlouhodobé.

Psycholog vystudoval psychologii na vysoké škole. Zabývá se například psychickým prožíváním, chováním, osobností a mezilidskými vztahy. Podle svého dalšího vzdělání a odborné kvalifikace může provádět psychologickou diagnostiku či poskytovat poradenství.

Psychoterapeut je odborník, který absolvoval dlouhodobý psychoterapeutický výcvik (zpravidla pětiletý, ale může být i delší) zaměřený na práci s lidmi a jejich psychickými obtížemi. Psychoterapie probíhá především prostřednictvím rozhovoru a společné práce. Nejde o poskytování rad nebo hotových řešení, ale o prostor, ve kterém může člověk lépe porozumět své zkušenosti, svým vztahům a tomu, co se v jeho životě odehrává, a hledat možnosti změny.

Je také důležité vědět, že psycholog nemusí být psychoterapeut a psychoterapeut nemusí být psycholog. Jsou to skutečně různé profese. Psychoterapeutický výcvik mohou absolvovat lidé s rozdílným předchozím odborným vzděláním. Musejí mít vystudovanou vysokou školu a až poté se mohou ucházet o přijetí do akreditovaného psychoterapeutického výcviku. Podstatné je také jejich další vzdělávání, výcvik, praxe a průběžná supervize.

Pokud si nejste jistí, jaký typ podpory by pro vás byl v současné situaci nejvhodnější, můžete se na mě obrátit a společně se můžeme podívat na to, co právě potřebujete.